RNDr. Jiří Grygar, CSc. – významný astrofyzik a vynikajúci popularizátor vedy z Fyzikálneho ústavu Akadémie vied ČR v Prahe.

Po absolvovaní gymnázia študoval fyziku na Prírodovedeckej fakulte Masarykovej univerzity v Brne a atronómiu na Matematicko-fyzikálnej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe. V roku 1963 obhájil svoju prácu v odbore výskumu fyzikálnych vlastností atmosfér horúcich hviezd. V roku 1967 sa mu podarilo Zeissovým ďalekohľadom získať prvé spektrum hviezdy v súhvezdí Delfín, ktorá v tom čase práve vybuchla. To predurčilo jeho odborný záujem v ďalších desaťročiach.

Výsledky výskumu atmosfér horúcich hviezd uverejnil v sérii prác v medzinárodných vedeckých časopisoch v rokoch 1965 – 1973. Niektoré z nich sú dodnes citované v súčasných publikáciách z odboru. Pomerne často boli citované aj jeho práce o tzv. symbiotických hviezdach, keď získaval pozorovací materiál na kanadskom observatóriu vo Victorii, B. C. v rokoch 1969 – 1970.

Od roku 1991 pracuje v Sekcii fyziky elementárnych častíc Fyzikálneho ústavu Akadémie vied ČR v Prahe, kde sa venuje astročasticovej fyzike. Podieľal sa na výstavbe a prevádzke observatória Pierra Auger pre výskum kozmického žiarenia najvyšších energií v argentínskej pampe, ktoré je najvýkonnejším observatóriom pre výskum kozmického žiarenia na svete.

Astrofyzik Jiří Grygar je členom významných českých i medzinárodných vedeckých spoločností, autorom alebo spoluautorom vyše stovky odborných prác, desiatok kníh, námetov televíznych programov a ďalších. Na svojom konte má nespočetné množstvo  vedecko-populárnych prednášok a publikovaných článkov. Za dosiahnuté výsledky vo vede a za popularizáciu vedy mu boli udelené mnohé ocenenia, medzi nimi prestížna cena UNESCO Kalinga 1996. 

Česká astronomická spoločnosť (ČAS) mu udelila Nušlovu cenu za rok 2011. Ide o najvyššie ocenenie udeľované bádateľom, ktorí sa svojim celoživotným dielom významne zaslúžili o rozvoj astronómie. Cena je pomenovaná po dlohoročnom predsedovi ČAS prof. Františkovi Nušlovi.

Viac informácií o RNDr. Jiřím Grygarovi, CSc. obsahuje jeho rozsiahly životopis (v prílohe).

M. Bartošovičová: Pán doktor, v rámci popularizácie vedy a techniky budete mať dňa 17. apríla 2012 o 17. hod. prednášku v Centre vedecko-technických informácií SR na tému Vznik fyziky, chémie a biológie alebo Veľký tresk za všetko môže. Pôjde o ďalšie stretnutie verejnosti s osobnosťou vedy a techniky vo vedeckej kaviarni, ktoré už tradične organizuje Národné centrum pre popularizáciu vedy a techniky v spoločnosti pod názvom Veda v CENTRE. Dovoľte mi pri tejto príležitosti položiť Vám niekoľko otázok.

J. GRYGAR: Současná kosmologie začíná předpokladem, že vesmír vznikl před necelými 14 miliardami let jako extrémně hustý a žhavý. V prvních minutách jeho existence proto k popisu jeho stavu a vývoje stačí poměrně jednoduchá fyzika. Chemie je už mnohem komplikovanější. Proto  začala mít smysl teprve tehdy, když vlivem rozpínání vesmíru, doprovázeného poklesem jeho průměrné teploty i hustoty, mohly ve vesmíru vzniknout první neutrální atomy chemických prvků. To se stalo necelých 400 tisíc let po velkém třesku. Organická chemie vyžadující dosti nízké teploty pak vstoupila do kosmu teprve 200 milionů let po velkém třesku. Zatím nemáme žádné údaje o životě ve vesmíru, ale zato poměrně dobré údaje o výskytu života na Zemi v době, kdy byl vesmír starý přibližně 10 miliard let. Nejpozději v té době začala fungovat biologie, jež dospěla od jednobuněčných organismů až k člověku. Ten se však na Zemi objevil astronomicky vzato zcela nedávno – pouhých 100 tisíc let před touto přednáškou.

M. Bartošovičová:  Čo Vás ovplyvnilo pri rozhodovaní sa pre štúdium fyziky na Prírodovedeckej fakulte Masarykovej univerzity v Brne a štúdium astronómie na Matematicko-fyzikálnej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe? 

J. GRYGAR: Pro studium astronomie jsem se rozhodl už na základní škole, takže jsem věděl, že musím vystudovat na vysoké škole fyziku a matematiku. V době, kdy jsem maturoval, jsem bydlel v Brně, kde na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity bylo zřízeno odborné studium fyziky se specializací astronomie, takže má volba byla zcela snadná. Poněkud se zkomplikovala, když o rok později byla specializace astronomie přenesena z Brna do Prahy. Proto jsem se rozhodl přestoupit v polovině studia na Matematicko-fyzikální fakultě  Univerzity Karlovej do Prahy.

M. Bartošovičová: Aká bola Vaša cesta k vede?

J. GRYGAR: Ve svých 16 letech jsem se seznámil s Lubošem Kohoutkem. Byl o rok starší, ale navštěvoval stejné gymnázium v Brně. Oba jsme už v té době byli členy Čs. astronomické společnosti, která v brněnské pobočce konala odborné přednášky pro veřejnost. Zároveň jsme přemýšleli, že bychom měli dělat astronomii aktivně a tak jsme se dohodli, že začneme pozorovat očima meteorické roje. Pozorování jsme pak zpracovávali a publikovali; v té době bylo Lubošovi 18 a mně 17 let. Jelikož jsme pak oba studovali na téže fakultě v Brně, domluvili jsme si s vedoucím katedry astronomie doc. Lubošem Perkem, že budeme moci po pracovní době využívat elektromechanické kalkulačky na katedře k pokročilejšímu zpracování pozorování i k dalším teoretickým výpočtům. Díky tomu jsme mohli napsat práci o efektech, které nepříznivě zkreslují pozorování meteorů očima a navrhnout metodu, jak tyto efekty odstranit. S touto prací jsme zvítězili v celostátní soutěži o nejlepší studentskou vědeckou práci v r. 1957.

Po přestupu do Prahy jsme vykonávali funkce pomocných vědeckých sil v Astronomickém ústavu UK a své diplomové práce jsme pak mohli uveřejnit v publikacich tohoto ústavu. Po promoci na UK jsem nastoupil vědeckou aspiranturu ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. Věděl jsem, že v Ondřejově bude v nejbližších letech postaven obří dvoumetrový dalekohled od německé firmy Carl Zeiss v Jeně, a přál jsem si, abych po obhajobě kandidátské práce zde mohl začít pracovat.

Svou práci z oboru výzkumu fyzikálních vlastností atmosfér žhavých hvězd jsem obhájil v r. 1963 a v r. 1967 jsem měl tu čest pořídit právě dokončeným Zeissovým dalekohledem první spektra hvězdy v souhvězdí Delfína, která v té době jako na zavolanou vybuchla, takže byla po dobu řadu týdnů vidět očima. Proto se mi podařilo získat velmi slušná spektra a to předurčilo můj odborný zájem v dalších desetiletích.

Ještě bych rád připomněl, že Luboš Kohoutek se stal po promoci vědeckým aspirantem doc. Luboše Perka, obhájil kandidátskou práci na téma planetárních mlhovin a po r. 1968 odešel do exilu na významnou německou Hvězdárnu v Hamburku. Tam mj. objevil řadu komet, z nichž kometa z r. 1973 vzbudila velkou pozornost, protože při přiblížení ke Slunci byla dobře pozorovatelná očima a mj. ji pozorovali astronauti z oběžné dráhy v laboratoři Skylab. Dr. Kohoutek se tehdy stal světovou celebritou a je stále vědecky činný. Drží český rekord v počtu pozorovacích nocí, které strávil na Evropské jižní observatoři v Chile.

M. Bartošovičová: Ktoré svoje pracovné úspechy považujete za najvýznamnejšie?

J. GRYGAR: Výsledky, které jsem získal při výzkumu atmosfér žhavých hvězd, jsem uveřejnil v sérii prací v mezinárodních vědeckých časopisech v letech 1965 – 1973. Některé z těchto článků jsou dodnes citovány v soudobých  publikacích z oboru. Poměrně hodně citací také nasbíraly mé práce o tzv. symbiotických hvězdách, když jsem získával pozorovací materiál na kanadské observatoři ve Victorii, B. C. v letech 1969 – 1970. Symbiotické hvězdy mají totiž ve svých spektrech současně příznaky velmi žhavých a velmi chladných hvězd a čas od času vybuchují. Práce, které jsem publikoval, přispěly k pochopení skutečné podstaty těchto hvězd.

Mezi lety 1980 – 1991 jsem však pracoval v aplikovaném výzkumu při dálkovém průzkumu Země v Laboratoři nízkých teplot Fyzikálního ústavu ČSAV v Řeži. Tam jsem publikoval práce o detekci magnetického pole neutronových hvězd pomocí velmi citlivých nízkoteplotních magnetometrů.

Od roku 1991 pracuji v Sekci fyziky vysokých energií Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde se věnuji novému oboru astročásticové fyziky. V rozsáhlé domácí i mezinárodní spolupráci jsem se podílel na výstavbě a nyní provozu Observatoře Pierra Augera pro výzkum kosmického záření nejvyšších energií v argentinské pampě.  Jelikož jde o nejvýkonnější observatoř pro výzkum kosmického záření na světě, jsou naše vědecké práce, publikované v rámci této spolupráce, citovány mimořádně často.

M. Bartošovičová: Aký je Váš názor na postavenie vedcov v Českej republike a na Slovensku v porovnaní so zahraničím?

J. GRYGAR: Česko i Slovensko má řadu význačných vědeckých týmů, které jsou zapojeny do prestižních mezinárodních projektů. V oborech, které jsou mi nejbližší, je to především Evropská laboratoř pro jaderný výzkum v Ženevě (CERN), kde jak Česko tak Slovensko jsou mezi členskými zeměmi této nejlepší laboratoře pro výzkum částic na světě. Česko je navíc zapojeno i do práce v astročásticové fyzice (zmíněná Observatoř Pierra Augera, ale také aparatura HESS v Namibii – v obou případech nejlepší zařízení svého druhu na světě), a dále do mezinárodních institucí Evropská jižní observatoř (ESO) a Evropská kosmická agentura (ESA). To ovšem vypovídá o tom, že podpora vědy v Česku je v současné době výrazně vyšší než na Slovensku, ale přesto i česká podpora silně pokulhává za evropským průměrem. 

M. Bartošovičová: Viac ako 30 rokov je s Vaším menom nerozlučne spojený seriál Slovenskej televízie (vtedy Televízne štúdio Bratislava Česko-slovenskej televízie) Okná vesmíru dokorán, vďaka ktorému ste se stali mediálnou hviezdou. Čo Vás podnietilo k napísaniu námetu na takýto seriál? Splnila jeho realizácia Vaše očakávania? J. GRYGAR: S nápadem vytvořit tento seriál přišel tehdejší dramaturg redakce populárně-vědeckých pořadů Slovenské televize Dr. Jaroslav Čorba. Stalo se to po jedné mé přehledové přednášce o novinkách v astronomii v PKO v Bratislavě. Ten mi také navrhl, že scénáristou pořadu by mohl být Dr. Vladimír Železný, kterého jsem už znal jako velmi zdatného redaktora měsíčníku Technický magazin. Zadání tedy znělo, aby seriál postihl hlavní nové objevy astronomie, které se ještě pro krátký odstup nedostaly do učebnic.

V tomto smyslu jsem připravoval náměty jednotlivých dílů a podle nich i podle vzájemných debat na tato témata, která jsme mívali v Praze, pak dr. Železný psal své geniální scénáře, vymýšlel různé triky s kamerou, propojení reálného vyprávění ve studiu s dotáčkami v terénu, vymýšlel fiktivní dialogy s velikány vědy a navrhoval výtvarníkovi Kájovi Saudkovi témata půvabných kreseb i karikatur. To vše pak sladěný tým pracovníků Slovenské televize v čele s několika talentovanými režiséry docela rychle dotvořil tak, že když jsem se pak na výsledek díval na TV monitoru, sám jsem se nestačil divit. Realizace seriálu daleko překonala má očekávání také díky této úžasné atmosféře při natáčení. Všiml jsem si totiž, že i technici dávali v zákulisí pozor, co se na scéně děje a v přestávkách mezi natáčením za mnou chodili s astronomickými otázkami.

M. Bartošovičová: Ako vnímate súčasnú popularizáciu vedy v ČR a SR a čo by jej podľa Vás prospelo?

J. GRYGAR: Pokud jde o Česko, zdá se mi, že popularizace vědy je na tom velmi dobře. Mnoho významných vědeckých pracovníků se jí s úspěchem věnuje, existuje množství původní i přeložené populárně-vědecké literatury, máme rozhlasovou stanici Leonardo Českého rozhlasu, která má popularizaci vědy jako hlavní náplň a podobně běží řada pořadů tohoto typu jak v České televizi tak v soukromé křesťanské TV Noe. Existují také vynikající webové servery s vědeckou tématikou pro veřejnost; příkladný je právě server České astronomické společnosti (www.astro.cz), ale i mnohé další.

Situaci na Slovensku nedokážu odpovědně posoudit, ale z některých ohlasů, které dostávám, se mi zdá, že na Slovensku více než v Česku bují různá pavěda a ezoterika. U nás to řešíme udělováním Bludných balvanů Sisyfa (www.sisyfos.cz), což se však týká jen výkonů v oboru matení české veřejnosti a rozvoje blátivého způsobu myšlení (tento termín vymyslel právě Dr. V. Železný).

M. Bartošovičová: Ďakujem Vám za rozhovor.

Rozhovor pripravila PhDr. Marta Bartošovičová 

RNDr. Jiří Grygar, CSc., životopis 

Jiří Grygar_astro.cz

Zdroje a fotozdroje:  

RNDr. Jiří Grygar exkluzivně pro Technet.cz: Trampoty s Plutem

Astrofyzik Jiří Grygar převzal Cenu Františka Nušla

RNDr. Jiří Grygar, CSc. převzal Čestné uznání Mensy České republiky 

Okná vesmíru dokorán, 1. diel, 1981

Súvisiaci článok publikovaný vo Vedeckom kaleidoskope:

Veda v CENTRE: Vznik fyziky, chémie a biológie alebo Veľký tresk za všetko môže